2. července 2011

Co s ústavním soudem?

Pavel Hasenkopf na svém blogu zahájil diskussi, co s ústavním soudem. Na to jsou možné dvě odpovědi: maximalistická a minimalistická.

Podle maximalistické by ústavní soud měl být zrušen. Rakouský model koncentrovaného ústavního soudnictví se neosvědčil; v civilisovaných státech mají diffusní ústavní soudnictví, tj. že každý soud je oprávněn přezkoumat soulad zákona s ústavou.

V minimalistické by stačilo:
  1. Zrušit abstraktní kontrolu norem – zrušování právních předpisů. Pokud nějaký úřad smí zrušit právní předpis, tak to není soud, ale zákonodárce. Soud smí toliko vyslovit neplatnost právního předpisu.
  2. S tím souvisí odebrání aktivní legitimace presidentu republiky, poslancům a senátorům. K soudu má mít přístup pouze ten, jehož oprávnění bylo poškozeno.
  3. Stejně tak je nezbytné zrušit francouzský model předběžné otázky (angl. preliminary ruling) podle čl. 95 odst. 2 ústavy a § 64 odst. 3 zákona o ústavním soudu. K soudu má mít přístup pouze ten, jehož oprávnění bylo poškozeno.
  4. Zrušit přezkum jiných rozhodnutí než nejvyšších soudů: NS ČR a nejvyššího správního soudu. ÚS není nějaká odvolačka, natož okresní soud.
  5. Negativistické odmítání podání nahradit positivním přijímáním podání.
  6. Zrušit senáty bez náhrady a počet členů plena omezit z 15 na 9 soudců.
Updated.

5 komentářů:

  1. Zmnožil bych 'f' ve slově difusní.

    Věcně je nereálný návrh na omezení pravomoci na přezkum rozhodnutí nejvyšších soudů, protože tím by se ostatním potenciálním ústavním stěžovatelům otevřela přímá cesta na Štrasburku. Zrušit abstraktní přezkum ústavnosti na návrh, bez stížnosti, je naopak velmi rozumný koncept.

    OdpovědětVymazat
  2. Zmnožil bych 'f' ve slově difusní.
    OK.

    protože tím by se ostatním potenciálním ústavním stěžovatelům otevřela přímá cesta na Štrasburku.
    Proč? Každý stěžovatel by měl vyčerpat řádné i mimořádné opravné prostředky.

    OdpovědětVymazat
  3. Proč? Každý stěžovatel by měl vyčerpat řádné i mimořádné opravné prostředky.

    O těch ale v posledním stupni rozhoduje NS/NSS jen někdy, a bude ještě hůř, jestli se prosadí Pospíšilova koncepce, že o přípustnosti dovolání v civilních věcech bude opět rozhodovat odvolací soud.

    Nebyly by tak možné opravné prostředky např. proti příkazu k odposlechu, k domovní prohlídce, už teď ve věcech do 50/100 tisíc atd.

    OdpovědětVymazat
  4. Pokud je bagatelní věcí porušeno lidské právo, měl by odvolací soud odvolání přijmout, jinak z legalismu odpírá spravedlnost.

    OdpovědětVymazat
  5. Pokud je bagatelní věcí porušeno lidské právo, měl by odvolací soud odvolání přijmout, jinak z legalismu odpírá spravedlnost.

    V tom jdete ještě dál než Ústavní soud.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>